Volyně v dolyně přinesla městu novou kuturní památku
Na základě návrhu BcA. Černého rozhodlo ministerstvo kultury o zapsání budovy sýpky bývalého panského dvora na seznam kulturních památek ČR.
Co tomu předcházelo?
Rozhodnutí radních a poté celého zastupitelstva zbourat sousední stodolu.
A co nám na tom vadilo?
Domníváme se, že sýpka i stodola mají kulturní hodnotu jako celek,
proto jsme s rozhodnutím radnice nesouhlasili.
- Toto rozhodnutí bylo učiněno bez projednání s veřejností a bez koncepčního přístupu, který považujeme pro tuto historicky i stavebně problematickou lokalitu za zásadní. Před zásadními a nevratnými kroky bychom měli vypracovat územní studii a definovat cíle, v druhém kroku pak vysoutěžit architektonický ideový návrh.
- Také nesouhlasíme s oznámeným úmyslem následného využití pozemku, tedy rozdělit jej na parcely, které by se měly po územní studii nabídnout lidem ke stavbě rodinných domů. Byli bychom neradi, kdyby se živé centrum města uzavřelo a nezůstalo veřejným prostranstvím. Byla by škoda,kdyby nesloužilo občanům.
- Při řízení o odstranění stavby se navíc objevily pochybnosti v podobě rozdílných odborných stanovisek posuzujících hodnotu budovy.
Národní památkový ústav v ČB se vyjádřil, že stodola je: “Stavebně dle přiložené dokumentace v podstatě bez vážných poruch…tak nevidíme důvod pro její likvidaci.” a dále “…Vzhledem k výše uvedenému i skutečnosti, že účelem prohlášení památkové zóny je zajistit zachování kulturně historických a urbanisticko – architektonických hodnot, nepovažujeme navrhované odstranění stavby stodoly za opodstatněné, a to i z důvodů nežádoucího narušení urbanistické skladby sídla, které je zároveň popřením základních principů památkové ochrany MPZ, demolici stodoly tedy nedoporučujeme.“
- Stanovisko stavebního odboru ve Strakonicích “… dle poznatků z místního šetření bude plocha po demolici garáží a stodoly sloužit v souladu s územním plánem k uvažované bytové zástavbě… I když Národní památkový ústav nedoporučuje demolici stodoly, ve svém vyjádření neurčil dobu výstavby objektu stodoly a ani z dostupných materiálů nelze určit historickou hodnotu objektu stodoly, proto zdejší úřad po zvážení veškerých dostupných materiálů, podkladů a vysvětlení vlastníka souhlasí s demolicí v současné době již nefunkční stodoly bez dalších podmínek.”
- Legislativní pochybnosti jsou detailně shrnuty v rozsáhlém stanovisku na stránkách VVD. V neposlední řadě též připomínáme předvolební slib všech stran o využívání takzvaných brownfields, to jsou zanedbané nevyužívané obvykle technické historické objekty a areály. Ve světě je to silný trend již celá desetiletí a v Čechách roky. V Písku můžeme najít překrásně upravenou Sladovnu na muzeum , v Litomyšli je ze starého pivovaru kongresové centrum apod.
- A současná situace?Město se chystá zdemolovat nepotřebný bezcenný objekt v těsné blízkosti národní kulturní památky, s níž je tento objekt úzce historicky, funkčně i stavebně svázán. Jedná se o poslední stavební fázi panského dvora z let 1907 – 1908. Stavbu sýpky i stodoly prováděl stavitel Karel Náhlík z Čestic. Obě dvě budovy na sebe navazovaly také účelem svého hospodářského využití. Jeden objekt bez druhého by neměl v tehdejší, ani dnešní době logiku.
To, že byla povolena demolice, i když s ní nesouhlasí Národní památkový úřad v Českých Budějovicích, pouze dokládá neomezenou moc byrokratických aparátů navázaných Jihočeským krajem na Národní památkový ústav. Také rozhodnutí Ministerstva kultury zapsat pouze část objektu a druhou nechat napospas byrokratickému běsnění v podobě demolice dokládá zřejmou snahu majitele ovlivnit průběh řízení. Pokud bude demolice dotažena do zdárného konce, ideově se navrátíme tak o 50 let nazpět a dokončíme to, co se za normalizace započalo zbouráním domů na náměstí a stržením horní části ulice Vimperská. To že demolice je zcela mimo současné trendy v architektuře i chápání památek a památkových rezervací a zón je tedy nepochybné. Proto vzhůru do normalizačních praktik.I když se zdaleka nevzdáváme, již asi málokdo pochybuje že stodola nebude zdemolována. Jaký další poklad volyňské historie si rozparcelujeme nyní? Co třeba zvěřinec, farskou zahradu, děkanský vrch…
Za Volyni v dolyně MUDr. Jan Kovář, BcA. Lukáš Černý
Další články k problematice:
http://www.volynevdolyne.cz/2012/07/25/reportaz-ceske-televize-o-panske-stodole/
http://www.volynevdolyne.cz/2012/02/24/clanek-o-panske-stodole-z-mf-dnes-24-2-2012/
http://www.volynevdolyne.cz/2012/02/17/panska-stodola-priklady-mozneho-vyuziti/
http://www.volynevdolyne.cz/2012/07/25/editorial-kateriny-beckove-ktery-stoji-za-precteni/
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/81089/virtual/www/domains/volynevdolyne.cz/wp-content/themes/xgoodnews5/framework/functions/posts_share.php on line 65
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/81089/virtual/www/domains/volynevdolyne.cz/wp-content/themes/xgoodnews5/framework/functions/posts_share.php on line 81
