V lednu tohoto roku volyňská knihovna vyhlásila literální soutěž „Volyňský šuplík“. Vítězem se stala jedenáctiletá Klára Bačová, která zvítězila v hodnocení poroty i dětí. Gratulujeme!
Jantarové srdce
Klára Bačová
V jednom městě žily Laura a Týna Vernovy. Lauře bylo dvanáct a Týně třináct let. Byl právě červen a holky se chystaly na prázdniny k babičce a dědovi. Druhý den začaly prázdniny a rodiče je odvezli na venkov.Babička s dědou bydleli ve vesnici poblíž lesa. Měli psa Sama, králíky a slepice. Holky si se Samem rády hrály, ale také rády pomáhaly dědovi krmit králíky a babičce slepice. Vždy když přijely, radostně je babička s dědou vítali.
Ale tentokrát se holkám zdála babička poněkud smutná. Když byly později s dědou na zahrádce, pořád jim to vrtalo hlavou a tak se zeptaly. Děda jim prozradil, že se jim včera stala taková moc zvláštní věc. Když se chystali ke spánku, babička si na stolek odložila svůj prstýnek s jantarovým kamínkem. Ještě zavřela okno, aby jim v noci nebyla zima a potom už šli spát. Když se ráno probudili,okno bylo otevřené dokořán. Babiččin prstýnek zmizel a na stole leželo jen bílé pírko a kousek zářícího žlutého kamínku, který vypadal jako jantarový. “Proto je babička tak smutná“,řekl děda.
Začalo se stmívat a všichni šli zpět domů. Babička zrovna dělala večeři a holky poslala na půdu pro sušené houby do polévky a bylinky na čaj. Na půdě byla tma, proto si ze svých kufrů vyndaly baterky. Otevřely dveře a do místnosti posvítily. Na zaprášené truhle uviděly pytlík se sušenými houbami a hned vedle něj druhý s bylinkami. Oba je vzaly do ruky a už chtěly odejít, ale byly tak zvědavé, co v té truhle asi je a tak jí ze zvědavosti otevřely. Našly v ní babiččiny staré šaty a hluboko pod nimi starou v kůži vázanou knihu. Knihu otevřely a začaly číst:
O bílé sově
…..praví se, žebílá sova na krku nosí náhrdelník posetý jantarovými kamínky. Uprostřed šperku je vzácné jantarové srdce. Dříve byl všemocný ,ale teď jeden z kamínků chybí a náhrdelník svou moc ztratil. Pověst říká , že ztracenýkamínek je ukryt ve vzácném prstenu ,který sova usilovně hledá. Ta většinou pobývá v lesích,…….
Holky samým vzrušením při četbě tajemné knihy zapomněly na čas. Probralo je volání babičky, zdali oba pytlíky našly. Knihu rychle vrátily do truhly a běžely dolů. Po večeři se chystaly jít spát. Na starou knihu a na to,co v ní bylo psáno, nemohly přestat myslet. Už usínaly, když tu uslyšely klepání na okno jejich pokoje. Když se lépe podívaly, uviděly za oknem bílou sovu, která měla na krku náhrdelník a na něm zářící srdce. Vystrašeně se na sebe podívaly. Obě myslely na to samé“Není ta sova z té staré knihy?Není babiččin prsten, ten,co sova tak usilovně hledá?“ Sova na okno stále zobákem ťukala. Okno se najednou rozletělo dokořán a ona vletěla dovnitř. V holkách by se krve nedořezal.
Sova promluvila:“Ano,jsem to já a babiččin prsten je ten, co jsem až do včerejší noci hledala, ale už jsem ho našla. A vím,že babička je kvůli němu moc smutná. Ten prsten hledám už tři sta let a bez něj by můj jantarový náhrdelník nikdy svou bývalou moc zpět nezískal.“Na zem ukápla velká slza. Holkám bylo sovy líto. Málem by se také rozplakaly,ale babičky jim bylo líto také.
V tu chvíli do pokoje vešli babička s dědou dát svým vnučkám dobrou noc. Uviděli bílou sovu a překvapeně strnuli. V místnosti se rozhostilo ticho. Po chvíli babička překvapeně ze sebe jen vykoktala:“co-co to?“ Holky jim vše o knize i o prstenu vypověděly. Babička byla dobrosrdečná žena.A proto,když se dozvěděla, že sova prsten hledá více než tři sta let, srdečně pravila:“Nech si prsten,Bílá sovo, pro tebe je mnohem potřebnější než pro mne.“ Sova se uklonila a poděkovala.Děti vyndaly z prstenu kamínek a vložily ho do náhrdelníku,ale nic se nestalo! V tom si babička všimla,že srdce je na jedné straně odštípnuté a vzpomněla si,že na stole našli pírko a vedle něj kousek jantarového kamínku. Přinesla ho a k srdci náhrdelníku přiložila.
Krásný šperk ozářil celou místnost oslnivým světlem. Jeho moc se opět navrátila!
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/81089/virtual/www/domains/volynevdolyne.cz/wp-content/themes/xgoodnews5/framework/functions/posts_share.php on line 65
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/81089/virtual/www/domains/volynevdolyne.cz/wp-content/themes/xgoodnews5/framework/functions/posts_share.php on line 81
