Filmový klub: Bibliotheque Pascal

VOLYNĚ, KINO, ČTVRTEK 3.ÚNORA, VE 20 HODIN

Dvě dekády od pádu železné opony stále nesmazaly rozdíly mezi zeměmi bývalých bloků. Koprodukční drama s prvky magie, tragikomedie i thrilleru vypráví o tom, že pokud život nestojí za nic, geografickým přesunem se zničehonic nezlepší. Hlavní hrdinka Mona s maďarsko-rumunskou krví vypráví nebývale příjemnému úředníkovi na sociálce svůj příběh. Chce totiž získat zpět do péče svou malou dcerku, kterou nechala u tety, když se vydala na Západ hledat „štěstí“. Zkušenosti, které Mona získává během své nedobrovolné prostituce v liverpoolském bordelu pojmenovaném Pascalova knihovna, zrovna příjemné nejsou.

Mizanscéna dýchá zvláště nechutnou atmosférou, která jako kdyby vznikla spojením mléčného baru z Mechanického pomeranče a většiny videoklipů Lady Gaga. Fantaskní sekvence režisér obhajuje zvykem z dětství, kdy si v šedi sídliště představoval „barevnější” realitu.

Recenze Věry Šmejkalové Evropskounijní mrazivá pohádka o tom, jak nezešílet z reality a ještě při tom pobavit okolí – asi tak se dá koprodukční Bibliotheque Pascal označit nejvýstižněji. Na typické artové produkci se podílely čtyři země (Německo, Maďarsko, Velká Británie a Rumunsko) a kromě regionálních vlivů se ve snímku mísí i prvky několika žánrů. … V příběhu Mony, mladé ženy s maďarsko-rumunskými kořeny, se střetává syrové drama z východní části Evropy, magický realismus jihu a nelítostná pravidla byznysu západu. … Literární postavy … kombinující sci-fi s fotografiemi z minulého století se pohybují někde mezi groteskou, nechutností a okouzlující originalitou. Výtvarně přeexponované výjevy … působí hororově a magicky zároveň, a jak režisér Szabolcs Hajdu přiznal, chtěl si jejich prostřednictvím vynahradit socialistickou šeď svého vlastního dětství. Do snímku se tak promítají zkušenosti a atmosféra obou částí znovu sjednocené Evropy. Kontrast mezi chudým východem a bohatým západem je očekávatelný, překvapí ale relativita tohoto kontrastu pro nováčky z její východní části. Mona svůj příběh ochotně reflektuje jako surrealistickou pohádku, v níž ožívají sny hraje balkánská dechovka a princezny se oblékají do latexu. Monina ochota je projevem pudu sebezáchovy a obrannou reakcí zároveň. … V Bibliotheque Pascal se nestřetává jen východ se západem, ale i poetická vyprávěnka s realitou, která se ve výsledku může ukázat stejně fiktivní. Znejistění diváka v tom co vlastně viděl a kde mezi tím vším běží hranice je pak ze strany filmových tvůrců spikleneckým mrknutím – a nebo stejným obranným mechanismem jako v případě hlavní hrdinky: Nechte si vaše HDP a fungující ekonomiku, u nás na Balkáně hraje muzika, naše příběhy jsou barevnější a dětem se zdají živé sny.

Leave a Comment

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Scroll to top