Problematika nových úprav v územním plánu MPZ Volyně

Schvalování územního plánu města Volyně 2010.

Problematika nových úprav v územním plánu MPZ Volyně

MPZ Volyně: Vyhláška JčKNV ze dne 19. 11. 1990
Vymezení památkové zóny zůstalo téměř identické. Jde především o problematické oblasti: BR4, BR24, BR25, BR26, BR27, které jsou označeny jako Plochy přestavby. Plochy bydlení – rodinné domy. Plocha přestavby je ve stavebním zákoně definována takto:

Plocha přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území, případně ke změně funkce. V OZV v části II. článek 8., bod 3. doplňuje o nově vymezené plochy v území urbanizovaném, a to: Plocha VS – Plocha výroby a skladování a plocha ZD – Plocha doprovodné zeleně. (§43, odst. 1 Stavební Zákon)

Oblasti BR24 a BR25 jsou zčásti plochy zahrad a sadů navazujících na zadní trakty domů čelně orientovaných do horní části náměstí Svobody. Jde o okrajovou část památkové zóny, která ovšem přímo navazuje na historické náměstí. Díky proluce vzniklé demolicí dvou historických domů v 80. letech minulého století je tato plocha otevřená do horní části náměstí. Na této ploše již v současné době dochází k neregulované zástavbě rodinnými domky (BR24), které nesplňují architektonické požadavky nutné pro novostavbu v MPZ. Část oblasti BR25 a oblast BR26 jsou původním dvorem památkově chráněného objektu čp.41, budovy bývalého proboštství, dnešní Městský Úřad.

V oblasti BR26 je zahrnuta stodola areálu sýpky, někdejšího velkostatku, původní součást pam. objektu 41, která navazovala na renesanční panský pivovar svatovítských proboštů, který byl bohužel v 70. letech minulého století zbořen. Komplex budov a pozemků volyňského proboštství byl od 50. let využíván jako areál JZD. Toto užívání způsobilo rozbití komplexu na jednotlivé části a později již zmíněnou demolici pivovaru, který vyplňoval prostor mezi památkově chráněným objektem čp. 41 a zmiňovaným areálem sýpky. Tím dotvářel logický celek hospodářského dvora. Tyto oblasti jsou pro novodobou zástavbu nevyhovující, lze je definovat jako Oblasti podmíněně zastavitelné. Na těchto plochách nesmí docházet k zvyšování hladiny zástavby. Přístavby musí udržovat historickou stavební čáru a rozmístění typické pro tuto oblast, tedy zemědělské dvory. Ideální varianta by v tomto případě byla obnova zaniklé hmoty. Splňující všechny požadavky kladené na novostavbu v MPZ. Zástavba těchto oblastí typovými domky nevalné architektonické kvality je nepřípustná.

Nacházejí se zde mimo jiné také dvě vzrostlé lípy pravděpodobně z poč. 20. stol.
U oblasti BR27, označené jako plocha přestavby, se jedná o zahrady a sady patřící k dvorům historických domů s čelní orientací do dolní části náměstí Svobody. Tyto nezastavěné plochy jsou součástí historické zástavby již od středověku.

Na tuto plochu zahrad a sadů navazuje zástavba prvorepublikových vil, která nechává přirozený odstup odlehčený zelení od původní již středověké zástavby. Změna funkce této plochy na plochu určenou pro jakoukoli zástavbu by byla silně proti logickému urbanistickému členění města. Zaplnění této plochy novodobou zástavbou by bylo silně nelogické a neestetické. Došlo by zde k nesmyslnému zhuštění zástavby a porušení přirozeného urbanistického růstu města. Nesmí být překročen obvyklý stupeň zastavěnosti parcely charakteristický pro MPZ Volyně. Tato plocha z hlediska památkového urbanismu jasně odpovídá tzv. Ploše Nezastavitelné.

Specifickou častí této problematiky zůstává oblast BR4. Nejde o oblast zahrnutou přímo do MPZ ale oblast přímo přiléhající, tudíž nutno definovatelnou jako Památkově Ochranné Pásmo (POP). Smyslem památkového ochranného pásma je omezení nevyhovujících, především stavebních činností v bezprostředním i širším okolí MPZ. Tato činnost by mohla negativně narušit některou z kompozičních kategorií MPZ, jako jsou: měřítko, dominanta, panorama, dálkové pohledy na MPZ, střešní krajina atd.

Oblast přiléhající k chalupnicko-řemeslnické zástavbě je specifická svým intimním pocitem, navozujícím atmosféru této starobylé městské části zvané Hradčana. Zástavba v této oblasti opět není žádoucí. Pokud zde zástavba vznikne, musí navazovat na tradiční strukturu sídla a na způsob rozšiřování sídla, které je konkrétně pro tuto oblast MPZ specifické, měla by v rámci možností používat hmotové a urbanistické formy blízké zdejší historické zástavbě a logicky navazovat na danou část chalupnicko-řemeslnické zástavby.

V oblasti definované jako Uvažovaný záměr, Plochy bydlení rodinné domy, BR1 a BR24 se pravděpodobně nachází zaniklá středověká obec Homole o které se zmiňuje archivář František Teplý ve svých Dějinách města Volyně a okolí. V kapitole o kostele Proměnění Páně na vrchu Malsička. …Odkazuji dědinu, kteráž se slove Homole vedle Malsičky jdouce k Zechovicům… Svědčí o tom i zvýšený nález zbytků středověké keramiky v těchto oblastech. Je nutné před započetím výstavby provést důkladný archeologický průzkum ve smyslu § 22, památkového zákona.

K objektům vhodným alespoň pro začlenění do MPZ lze doporučit velice kvalitní architektonické počiny prof. Arch. Františka Průši, žáka světoznámého architekta Josipa Plečnika. Jedná se o budovu volyňské Sokolovny čp. 383 a modernistickou vilu čp. 400, která je těsně za hranicí MPZ. Bezpochyby také špičkový funkcionalistický areál volyňské Střední průmyslové školy čp. 440, kterou památková zóna těsně míjí. Zajímavým objektem je také areál bývalé okresní nemocnice dnešní LDN čp. 235.

Bylo by žádoucí provést rozšíření památkové zóny ve prospěch těchto moderních architektonicky dozajista kvalitních objektů s dlouhodobou kulturní a společenskou tradicí.
Nový územní plán města volyně viz:
http://www.mu-st.cz/storage/uzemni_planovani/obce/VOY_LIM1_up.pdf

Současný stav a přístupy k památkové zóně

Do současné doby nemá MPZ Volyně zpracovaný Památkový rozbor území. Trpí obvyklými neduhy jako i ostatní MPZ v ČR. Jde především o nahrazování historických dřevěných špaletových oken s typickým členěním, za okna plastová s nevyhovujícím členěním. Opomíjení stavebně historických průzkumů. Rekonstrukce fasád bez provedení podrobného průzkumu materiálového složení a průzkumu barevných vrstev. Tichá likvidace historických interiérů. Pomalá nebo spíše téměř žádná snaha o rehabilitaci památek poškozených během minulého režimu, která mimo jiné vyplývá z Washingtonské charty (1987). Nedocenění podstatných hodnot jednotlivých staveb jejich majiteli a nedostatečný důraz na hodnotu MPZ u místních obyvatel.  Do současné doby nebyly naštěstí realizovány dříve navrhované utopické a megalomanské plány narušující urbanistickou, kulturní a estetickou hodnotu města. Doufejme, že tomu tak bude i do budoucna.

Za Volyně v Dolyně, o.s.                                                                                                     

BcA. Lukáš Černý, sochař a restaurátor

Leave a Comment

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Scroll to top