Filmový klub:LOVCI HLAV

KINO VOLYNĚ, čtvrtek 29.11., ve 20 hodin projekce filmu
 

LOVCI HLAV

Krimi / Thriller, Norsko / Dánsko / Německo, 2011, 100 minut, vstupné FK

Neotřelý severský krimi thriller nabízí to lepší ze svého žánru. Roger Brown je nejúspěšnějším lovcem hlav (vyhledávačem talentů) v Norsku, za manželku má překrásnou galeristku a vlastní úchvatný dům. Zároveň si žije nad poměry a potají krade umělecká díla. Na slavnostním otevření galerie mu žena představí muže, jenž je majitelem jednoho z nejžádanějších obrazů v historii moderního umění. Roger vycítí příležitost a začne plánovat svou vůbec největší krádež. Brzy ovšem narazí na problém a jde mu o všechno i o život…

A pro ty, kteří chtějí vědět trochu víc recenze Petra Stránského:
Severské kinematografie mají jednu nespornou výhodu, alespoň pro mě: i ty nejméně kvalitní filmy z tamních produkcí jsou pořád o stupínek výš než srovnatelné kousky hollywoodského mainstreamu. Od Dánska po Island tvůrci většinou oplývají hravostí, originalitou a nadhledem a vždy dokážou něčím překvapit. Aktuálně jsou v kurzu severské detektivky. Začalo to trilogií Milénium a jejím filmovým zpracováním, knižní trhy, včetně toho českého, ale dobývají už další autory. Jedním z velmi úspěšných je i Nor Jo Nesbø. Má na svém kontě především sérii o detektivu Harrym Holem. Lovci hlav do této série nepatří, jsou ale prvním spisovatelovým dílem, které je přeneseno na velké plátno. A učiněno tak jest ve velkém stylu!

Lovci hlav potěší hned několik diváckých kategorií. V první řadě milovníky zmíněných severských filmů s jejich smyslem pro cynické stránky života. V mnoha směrech je tento thriller opravdu „nekorektní“. V druhé řadě příznivce snímků bratrů Coenových – zejména takových jako Fargo nebo Tahle země není pro starý. Nečekané dějové zvraty, problematičtí hrdinové, absurdní, drsné a leckdy nechutné situace… věřím, že tenhle norský nářez se musí líbit i Quentinu Tarantinovi. Přitom všem se nejedná o samoúčelné konstrukce, všechno má logicku, souvislost a do poslední chvíle si nebudete jisti, jak příběh dopadne.

Poněkud nehrdinským hrdinou filmu je muž s neseversky znějícím jménem Roger Brown. Z pohledu běžného smrtelníka se mu daří dobře, dokonce by se dalo říct, že hraje vyšší ligu, než jsou jeho reálné možnosti. Je poněkud menší postavy, což si musí nějak kompenzovat – například dlouhonohou blonďatou manželkou. Má sice dobré místo coby vyhledavač talentů do důležitých pracovních pozic, ale to nestačí ke splnění všeho, co chce své ženě dopřát. Proto si „přivydělává“ zručně prováděnými krádežemi uměleckých děl. Stačí v rámci přijímacího pohovoru zjistit, zda a kde má zájemce nějaký vzácný obraz, jaké jsou jeho rodinné i bezpečnostní poměry – a pak už Roger postupuje podle pravidel, která nám objasní hned v úvodní sekvenci. Jednoho dne se do jeho sítě ovšem dostane nebezpečná ryba. Opravdový žralok. To ovšem Roger netuší a od okamžiku, kdy v garáži ve svém autě objeví bezvládné tělo svého komplice, rozjede se doslova smršť nebezpečných situací, při kterých se Rogerovi občas hodně špatně dýchá, a to doslova. Přátelé se mění v nepřátele, domněle mrtví ožívají, zrada nemusí být tam, kde se logicky nabízí…

Zatímco Roger je buď v kalupu, nebo trne, divák se královsky baví. Některé výjevy mají nárok stát se kultovními a vstoupit do dějin – zejména scény v kadibudce nebo havarovaném autě či noční jízda traktorem. Hlavní hrdina vám může na začátku připadat jako nesympatický hajzlík, postupně mu ale začnete držet palce. Jediné, čím si u něho nebudete jistí, je, zda se jeho představitel Aksel Hennie více podobá Stevenu Buscemimu nebo Christopheru Walkenovi.

Režisér Morten Tyldum si kdysi udělal jméno snímkem Kámoš, má zkušenosti s reklamou, a je to vidět – dokáže už tak kvalitní předlohu velmi dobře prodat. Netrpíte-li předsudky vůči explicitnímu násilí, neodtrhnete oči od plátna. Občas si budete říkat „no tohle snad ne“ nebo „tak to jsem ještě neviděl“ a někdy se budete smát při scénách, u nichž hrdinovi do smíchu není. Po skončení filmu si budete připadat dobře nakrmeni s podvědomou touhou říci „ještě.“ Není divu, že práva na knižní předlohu už koupili i Američané a připravují remake. Na ten ale nečekejte a tuhle jízdu si vychutnejte v originále. Nebudete litovat a možná změníte i názor na osvědčenou pravdu, že „když nejde o život, jde o…“

Petr Stránský 
hodnocení autora recenze: 80%
A pro ty, kteří chtějí vědět všechno: JDĚTE DO KINA !

Leave a Comment

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Scroll to top