VERNISÁŽ VÝSTAVY – KAREL ŠPILLAR – ŽENY

Zcela nahé i spoře oděné. Koupající se i ledabyle odpočívající.
Zasněné, melancholické a osudové. Oslava ženského těla na malbách a
kresbách významného Karla Špillara (1871-1939).
Vernisáž 15. února 2014 od 16 hodin v Městském muzeu ve Volyni.

Výstava potrvá až do 12. dubna 2014.

Městské muzeum ve Volyni
Školní ulice – tvrz, 387 01 Volyně
Tel.: +420 383 372 481

Karel Špillar se narodil v rodině plzeňského finančního úředníka Antonína Špillara a jeho ženy Františky. Rovněž jeho bratři Jaroslav Špillar a Rudolf Vojtěch Špillar byli malíři. Po ukončení studií v Plzni se Karel Špillar v letech 1885–1893 stal žákem pražské Uměleckoprůmyslové školy v ateliéru pro dekorativní malbu vedený Františkem Ženíškem, který učil také jeho bratra Jaroslava. Od roku 1913 působil na této škole jako učitel kresby aktu, roku 1925 je zde jmenován profesorem. Patřil ke členům Spolku výtvarných umělců Mánes.

Po ukončení studií v roce 1893 získává první zakázku – oltářní obraz pro kapli v Ostravě. V následujících letech tvoří užitou grafiku a drobné zakázky. K dekorativní malbě se vrací v roce 1899, kdy spolupracuje s Janem Preislerem na dekorativních panelech pro pavilon Pražské obchodní komory na světové výstavě v Paříži. Ve spolupráci pokračují oba umělci při návrzích výtvarné výzdoby hotelu Central v Praze v roce 1900. S bratrem Jaroslavem spolupracuje Karel Špillar na monumentálních obrazech pro zasedací síň Vlašského dvora v Kutné Hoře (1901).

Karel Špillar se v těchto letech stal aktivním členem spolku Mánes. V roce 1902 uspořádal Mánes výstavu ve Vídni. Pro výstavu Karel Špillar navrhl plakát. Ústředním motivem je žena opřená o strom, zasněně hledící mimo obraz. V rukou drží tři ovocné plody – výsledky uměleckých tvůrčích snah.

V roce 1902 odchází Karel Špillar do Francie. Žije v Paříži a často navštěvuje Normandii. Seznamuje se s pracemi současných francouzských malířů. Nejvíce jej ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes, což se projevilo již v anonymní soutěži na oponu Vinohradského divadla, která byla vyhlášena roku 1905. Jeho návrh opony[2] se umístil na druhém místě a francouzský vliv lze pozorovat i v jeho pozdějších návrzích monumentálních maleb. Z Francie se Karel Špillar vrátil v roce 1908, odchod uspíšila smrt jeho otce i onemocnění bratra Jaroslava. Nejznámějším dílem z doby po návratu do Čech je návrh pro figurální mozaiku Hold Praze na průčelí Obecního domu v Praze (1909).

Po smrti bratra Jaroslava trávil prázdniny v jeho vile v Peci pod Čerchovem, některé náměty čerpal z chodského prostředí. Zemřel po delší nemoci na jaře roku 1939 a je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze