Budoucnost Česka? Chystá se jižní “dálnice” z Plzně či přehrada na Bruntálsku

Na jihu Česka by měla vzniknout silnice, která propojí západ země s východem a odradí řidiče od jízdy po D5 a části D1. Počítá s tím plán na územní rozmach Česka, který vydalo ministerstvo pro místní rozvoj. V něm zároveň definitivně zamítá stavbu kanálu Odra – Váh.

Vznik takzvané jižní spojky, která bude alternativou k dálnicím D5 a D1, vybudování přímého železničního spojení z Prahy do Polska nebo stavba nádrže, která ochrání před povodněmi Krnovsko, ale zničí část obce Nové Heřminovy.

S tím počítá dokument Politika územního rozvoje, který vznikl v roce 2008 a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ho teď celý zaktualizovalo. Text načrtává plochy pro plánované stavby celostátního významu a zároveň nařizuje ministerstvům i krajům, aby prověřily možnosti výstavby na daných územích a naplánovaly jejich přesnou trasu či polohu.

Dokument se nejvíc věnuje dopravě. Mimo jiné plánuje vytvořit silniční spojení označované S13, které by vedlo jižní částí republiky. Cílem je odradit řidiče, aby z Plzně na východ republiky jezdili přes Prahu.

Kudy tah přesně povede, musí kraje ještě vymyslet. Nejpravděpodobnější je varianta z Plzně přes Písek a Tábor až do Pelhřimova, kde by silnice navázala na D1. Uvažuje se ale i o vedení přes České Budějovice.

Ať už zvítězí jakákoliv varianta, mělo by se hlavně ulevit jak dopravě na D5 z Plzně do Prahy, tak na D1 z hlavního města právě k Pelhřimovu.

“Při prověřování se ale ukázalo, že tah by musel mít dálniční charakter, aby byl schopen konkurovat dálnici z Plzně přes Prahu. Na to ovšem stát nemá peníze. Nicméně s využitím současných úseků silnic a s vybudováním nějakých obchvatů se dá takzvaná jižní spojka vytvořit,” řekl serveru IHNED.cz ředitel odboru územního plánování na MMR Tomáš Sklenář, který je autorem aktualizovaného dokumentu.

Podle něj se bude muset alternativa k D5 a D1 stavět postupně. “Tyto stavby umožňují budování po částech, třeba po dvou kilometrech. Neustále se může vylepšovat, až z ní bude opravdu kvalitní spojka,” tvrdí Sklenář.

Počítá se také s propojením severozápadu a jihovýchodu země. To by měla zajistit silnice S8 z Mladé Boleslavi přes Kolín, Havlíčkův Brod a Znojmo až na hranice s Rakouskem. Kraje už pro ni dokonce vymezily přesný koridor.

Naopak ministerstvo v dokumentu zavrhlo plán na stavbu silnice označované S3, se kterou přitom dříve počítalo a která by vedla ze Strakonic na hranice s Německem a dále do Pasova. Zaprvé ji odmítali ochránci přírody a zadruhé se ukázalo, že nemá takový význam, aby v tomto celostátním dokumentu byla.

Padl také plán na stavbu mezinárodního tranzitního tahu S1 z Mohelnice nedaleko Olomouce do Polska.

Dokument se věnuje i železniční dopravě. Kraje například dostaly od ministerstva za úkol prozkoumat trať z Brna do České Třebové, která přitom koncem 90. let prošla velkou rekonstrukcí.

Jenže EU teď začala v tomto úseku požadovat vyšší rychlost vlaků. A to by při současných zatáčkách nebylo možné. Vedle trati se proto budou muset stavět nové železniční koridory. “Maximálně by se využívala současná trať, ale kde by se nemohlo jezdit rychle, tam by se muselo stavět mimo těleso železnice. Asi by vznikl i nový tunel,” tvrdí ředitel odboru územního plánování MMR Tomáš Sklenář.

Dokument také nařizuje ministerstvu dopravy, aby se už konečně rozhodlo, kudy povede přímé železniční spojení z Prahy do Polska. Na výběr má severní trasu přes Liberec, nebo východní přes Hradec Králové.

Jasné stanovisko musí dát resort dopravy i u vysokorychlostní trati z Plzně do Německa. “Už jsme to kolegům z ministerstva dopravy museli říct naplno. Nemůžou se pořád rozhodovat, jestli má kolej vést z Plzně na Mnichov, nebo na Norimberk,” zlobí se Sklenář.

Podle něj resort dopravy neustále také mění trasy, kudy by měla vést vysokorychlostní železnice podobná té v Německu či Francii, po níž jezdí vlaky rychlostí až 300 km/h.

Dokument proto nařizuje vymezit přesné koridory. Zatím se obecně počítá s tím, že nové koleje povedou od hranic s Německem do Prahy, dále do Brna, Přerova a Ostravy a dále až k hranici s Polskem.

Podle ředitele odboru územního plánování Sklenáře stojí o vysokorychlostní tratě hlavně EU. Konkrétně o spojení Berlín – Praha – Vídeň a také o trať z Polska přes Moravu do Vídně.

Česko samo prý takovou železnici nepotřebuje. “Jsme trochu malá republika na to, aby tu vlak jel 360 km/h. To by ani nikde nemohl stavět, aby dosáhl takové rychlosti. Uvažujeme o tom, že na této vysokorychlostní trati by v intervalech mezi mezinárodními vlaky mohly jezdit i další spoje. A že by se dalo někam sjíždět, třeba na Jihlavu, která je teď dopravně špatně obsloužená,” říká Sklenář.

Pro vysokorychlostní tratě se ale musí postavit vždy úplně nová železnice, a proto se jich Česko ani EU zřejmě hned tak nedočkají.

PUR_-_silnicni_doprava

Kanál Odra – Váh by zničil Třinecké železárny

Nařízení ministerstva pro místní rozvoj směřují také k vodním stavbám. Dokument například ukládá Moravskoslezskému kraji, aby začal na Bruntálsku vytvářet podmínky pro umístění vodní nádrže Nové Heřminovy. Ta má ochránit oblast Krnovska před povodněmi z řeky Opavy.

Starosta Nových Heřminov Radek Sijka ale se stavbou přehrady nesouhlasí. Ministerstvo totiž schválením stavby vlastně kývlo na to, že část vesnice se srovná se zemí. “Zůstane tady torzo několika domů a jedno velké staveniště. Nedovedu si představit, kdo by tady chtěl bydlet. Obec podle mě bude odsouzena k zániku,” řekl starosta serveru IHNED.cz.

Nejvyšší soud v Brně má teď od obce na stole kasační stížnost. To ale neznamená, že se nádrž nemůže začít stavět. Ledaže by soud vydal předběžné opatření, a to se zatím nestalo.

“Je to velice konfliktní věc, ale bez přehrady nelze Krnovsko ochránit,” tvrdí Sklenář z MMR.

Naopak dokument definitivně zarazil myšlenky na stavbu kanálu, který by propojil řeky Odra a Váh. “Byla zjištěna zásadní kolize tohoto záměru s dosavadním využíváním území,” píše se v odůvodnění.

Podle Tomáše Sklenáře z MMR by stavbou kanálu byly zlikvidovány například Třinecké železárny. “A to vůbec nepřipadá v úvahu. Navíc EU ve svém posledním dokumentu podpořila přímé spojení Slovenska s Polskem, nikoliv přes nás. Ten projekt je definitivně u ledu,” řekl.

Šance ovšem dává dokument stavbě “Zemanova kanálu”, který by propojil Dunaj, Odru a Labe. Ministerstva dopravy a životního prostředí musí do příštího roku prověřit účelnost a reálnost projektu.

A resort dopravy se na to chystá už nyní. Plánuje si nechat vypracovat studii o proveditelnosti megastavby. “Předpokládáme, že soutěž na zpracování studie bude vypsána do konce roku 2014,” sdělila mluvčí ministerstva dopravy Andrea Volaříková.

Stavba, které se říká Zemanův kanál, protože za ni silně lobbuje prezident, by podle střízlivých odhadů vyšla na 300 miliard korun. Podle Zemana by ale zaměstnala 60 tisíc lidí, i proto je prý užitečná.

Podle Tomáše Sklenáře z MMR ale kanál naráží na velké střety. “Především s ochranou přírody. Také velmi záleží na tom, pro jakou velikost lodí by se kanál stavěl. Pořád se mluví o nejvyšší kategorii. A to by znamenalo obrovské rovnání toků, obrovské zásahy. Nižší kategorie by dvě třetiny střetů vyřešila, ale i tak je to drahý záměr s návratností v nedohlednu,” myslí si.

Posílejte připomínky, vyzývá ministerstvo

Dokument Politika územního rozvoje nařizuje ministerstvům a krajům, aby prověřovaly reálnost jednotlivých staveb a zároveň zanesly jejich přesnou plochu či trasu do svých zásad územního rozvoje. Už jim ale nenařizuje, kdy mají začít projekt budovat. To záleží jen na nich jakožto investorech.

MMR plánuje předat vládě dokument ke schválení do konce roku. Zároveň vyzývá veřejnost, aby k němu posílala připomínky. Čas má do 8. září. Poté bude ministerstvo rozhodovat, které náměty zapracuje.

 

Autor: Matěj Smlsal

Článek dostpuný http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62495560-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj-politika-uzemniho-rozvoje-cr

Comments (3)

Leave a Comment

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Scroll to top